Paliativní péči, jako je hospic, mobilní tým nebo nemocniční konsiliární tým či paliativní oddělení, potřebuje podle odhadů 10–20 % umírajících. Kapacity pro specializovanou paliativní péči jsou za stávající situace v ČR nedostatečné. Úroveň paliativní péče je třeba podle primáře Kliniky paliativní medicíny VFN v Praze, MUDr. Ondřeje Kopeckého, proměnit, stanovit její principy a vzdělat dostatečný počet lékařů, sester i sociálních pracovníků. V oblasti obecné paliativní péče by se měli vzdělávat i praktičtí lékaři nebo pečující osoby v pobytových zařízeních sociální péče, jako jsou domovy pro seniory. Proměnit by se podle něj měly i standardy v nemocnicích, kde umírá asi 70 % lidí.^1,2 Kromě nedostatku finančních prostředků a kvalifikovaných odborníků pro paliativní péči je třeba řešit i další problémy, a to nízkou informovanost o službách paliativní péče mezi pacienty a jejich rodinami a tendenci klinických pracovníků zaměňovat paliativní péči s péči na konci života.³

Tuto problematiku řešili odborníci z různých oborů na Metropolitním zdravotnickém kongresu paliativní péče, který proběhl v červnu 2022 v Praze. Cílem paliativní péče je, aby lidé s těžkou nemocí, kteří se pohybují na pomezí zdravotního a sociálního systému, mohli závěr života strávit bez utrpení a tak, jak si sami přejí. Je potřeba otevírat otázky, jak vypadá závěr života v sociálním zařízení, v domácí péči a ve zdravotnickém zařízení. Nelze přitom zapomínat, že paliativní péče se týká i dětí.^1,2

Paliativní medicína a její cíle

Paliativní medicína je multidisciplinární zdravotnická péče o osoby se závažným onemocněním zaměřená na zmírňování symptomů a stresu. Cílem je zlepšit kvalitu života pacienta i jeho rodiny. Paliativní péče se věnuje celkovým projevům onemocnění a pomáhá nalézt hodnoty a preference každého pacienta, aby léčba byla v souladu s jeho zájmy. Pomáhá vyrovnat se s novou životní situací, orientovat se v možnostech podpory sociálního i zdravotního systému a podporuje pečující a blízké osoby. Pacienti se závažným onemocněním jakéhokoliv věku mají prospěch z paliativního přístupu v kterékoliv fázi onemocnění. Řada studií prokázala, že časná integrace paliativního přístupu do léčby pacienta přináší zlepšení kontroly symptomů, kvality života a spokojenosti pacientů.⁴

Multidisciplinární zdravotní tým zahrnuje paliativního lékaře, paliativní sestru, sociálního pracovníka, psychologa či psychoterapeuta, fyzioterapeuta, duchovního a odlehčovací asistenty a dobrovolníky.

Specializovaná paliativní může být poskytována v nemocnicích, ambulantně, v domácím prostředí nebo v sociálních zařízeních. Kromě lůžkových hospiců, fungují i hospicy mobilní, které poskytují specializovanou paliativní péči v domácím prostředí dostupnou 24 hodin denně.⁵ V posledních několika letech se daří specializovanou paliativní péči integrovat i do nemocnic, a to jak terminální péči, tak časnou paliativní péči, která si klade za cíl zejména pomoci pacientům zorientovat se v onemocnění a v tom, co se dále může odehrávat nejen ve smyslu lékařské péče.⁴

Dostupnost paliativní péče

Možnosti paliativní péče v nemocnicích, mimo nemocnice nebo doma lze v jednotlivých regionech ČR vyhledat na webové stránce Cesty domů, kde je přehledná aktualizovaná mapa poskytovatelů paliativních služeb: https://www.umirani.cz/adresar-sluzeb#8/49.883/15.491.

Další informace lze najít na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR (sekce Podpora paliativní péče) a na webech dalších poskytovatelů paliativních služeb, např. Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče, Charita České republiky, Asociace domácí péče ČR, Fórum mobilních hospiců. Databázi pacientských organizací zaměřených na paliativní péči lze nalézt na Portále pro pacienty a pacientské organizace (MZČR).⁴

Legislativní podpora

V roce 2020 vznikl na základě analýzy situace v Praze dokument „Záměr rozvoje paliativní péče v Praze 2020–2025“. Byla zahájena standardizace poskytované péče a nastaveny požadavky na příjemce grantových programů.²

Ministerstvo zdravotnictví ČR na základě zkušeností s realizací pilotního provozu paliativních týmů v dotovaných nemocnicích a v souvislosti s nepříznivou epidemiologickou situací s platností od 2. 11. 2020 upravilo metodiku programu „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“ (verze 3.0).⁶

Vzdělávání v oblasti paliativní péče

Centrum paliativní péče pořádá pro lékaře kurzy komunikace závažných zpráv ESPERO.⁷ Jde o unikátní intenzivní komunikačních dovedností, který lékaře připravuje na nejtěžší momenty komunikace s pacientem, jako je sdělení nepříznivé diagnózy, ukončování léčby či péče v závěru života. Kurz probíhá pod záštitou České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a pod garancí České onkologické společnosti ČLS JEP. Kurz je zaštítěn také Českou nefrologickou společností.

ELNEC (End Of Life Nursing Education Consortium) Core je intenzivní vzdělávací kurz s mezinárodní licencí pro všeobecné sestry pracující s pacienty v konečné fázi života.⁸ Od roku 2022 probíhá i ve slovenštině pro slovenské zdravotní sestry.⁹

V roce 2018 vydalo Centrum paliativní péče také brožuru Desatero paliativní péče pro praktické lékaře,¹⁰ která je dostupná na https://paliativnipraktik.cz/desatero-paliativni-pece-pro-prakticke-lekare.pdf.

Paliativní péče na Slovensku

Také Ministerstvo zdravotnictví SR začalo na konci roku 2021 připravovat legislativní změny týkající se paliativní péče. Jejich cílem je definovat dlouhodobou zdravotní péči, následnou zdravotní péči, paliativní zdravotní péči a dlouhodobou ošetřovatelskou péči včetně forem jejich poskytování. Také upravit podmínky pro uzavírání smluv o této péči se zdravotními pojišťovnami, upravit úhradové mechanismy pro garanci pokrytí nákladů na tuto péči a zajistit sběr dat pro vyhodnocení kvality, efektivity a dostupnosti této péče. Tím by se mělo poskytování paliativní péče zatraktivnit a zvýšit tak její dostupnost. Změní se i nařízení vlády, které definuje minimální síť poskytovatelů hospiců, mobilních hospiců a ambulancí paliativní medicíny.¹¹

Informace o poskytování paliativní péče na Slovensku lze nalézt na portálu zomieranie.sk.¹²

Připravila MUDr. Zuzana Zafarová

Zdroje:

1. Paliativní péče potřebuje posílit. Právo.18. května 2022. Praha – Střední Čechy: str. 11.
2. https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/paliativni-pece-praha-luzka.html
3. Mrocek M. Základné princípy paliatívnej a hospicovej starostlivosti. Onkológia (Bratisl.). 2017; 12(6): 394–397. dostupné na: https://www.solen.sk/storage/file/article/ffd6111905bb36d5efb0235d948d46ed.pdf
4. https://paliace.cz/o-paliativni-medicine/#paliativni-medicina
5. https://paliativnicentrum.cz/paliativni-pece
6. https://www.mzcr.cz/informace-pro-prijemce-dotace-s-platnosti-od-2-11-2020-byla-upravena-metodika-programu-podpora-paliativni-pece-zvyseni-dostupnosti-zdravotnich-sluzeb-v-oblasti-paliativni-pece-v-ne/
7. https://paliativnicentrum.cz/kurzy/espero?gclid=Cj0KCQjwlK-WBhDjARIsAO2sErRSnotIfgjo4vUcxuZ374u1cqLdoO2LIkl7gMFpCfVBSZFh2veKsx8aArZoEALw_wcB
8. https://paliativnicentrum.cz/kurzy/elnec-core
9. https://paliativnicentrum.cz/kurzy/elnec-core12. https://paliativnicentrum.cz/kurzy/elnec-core-slovenska-republika
10. Houska A, Kořenek J, Demo P, et al. Desatero paliativní péče pro praktické lékaře. Centrum paliativní medicíny. 2018. dostupné na: https://paliativnipraktik.cz/desatero-paliativni-pece-pro-prakticke-lekare.pdf
11. https://www.health.gov.sk/Clanok?dlhodoba-paliativna-zmeny
12. https://www.zomieranie.sk/informacie/starostlivost-o-nevyliecitelne-chorych-a-umierajucich/paliativna-starostlivost

ONC-CZ-00041